Znáte určitě ten vtip: běží zadýchaná abatyše po chodbě a
volá: sestry, sestry, v klášteře je muž!

Mohlo za to zdvižené prkénko na záchodě.

Kolik žen v populaci naštve to, že najdou na svém WC
zdvižené prkénko. Naštěstí v institucích jsou zvlášť záchody pro pány a
dámy a nemusí se to tolik řešit. Ale ubohé ty ženy, které jsou
v domácnostech se samými chlapy. Pánové jsou holt zvyklí na mušle na
pánských záchodech, takže doma si vytvářejí také "mušli". Proč ne? Je to tak
pohodlné.

Ale žena - zvláště v akutních chvílích - musí sklopit
prkénko a pak dosednout. To zdržení může vyvolat i to, že "nestíhá". A nedej
bože, aby rozespalá dosedla v rychlosti na mísu aniž by si prkénko
zkontrolovala (au to studí!) .

A pánové se diví, co ty ženy vlastně po nich chtějí, když se
s nimi dohadují, aby po své potřebě pokládali prkénko na mísu.

V jednom televizním pořadu jeden renomovaný sexuolog
vyprávěl o tom, jak doma věčné dohady o tom, zda prkénko bude položené či
zdvižené, vyřešili tak, že začal svoji potřebu vykonávat vsedě na prkénku.

Zní to jako banální záležitost. Žiji sama, po odchodu synů a
úmrtí manžela by se mohlo zdát, že prkénko již řešit nemusím. Tuhle mne to
však  opět dostalo:  řemeslník, který použil mé  WC si jej spletl "s mušlí".  Musela jsem tedy po jeho odchodu "uklidit"
nejen prkénko, ale i poklop, který také používám. Ve feng šuej to není
zanedbatelný krok: nepřikrytý záchod má vliv na únik energie z domu.

Pánové, v některých situacích se dává ženám přednost.
Je za tím projev jisté úcty k protějšímu pohlaví. Co kdybychom to začali
dodržovat i na WC?